Kdo by to byl řekl, že se Češi dostanou mezi nejspořivější národy Evropy. Obecně vzato lze Čechy rozdělit na dvě poloviny, a sice na ty, kteří si spoří a dávají peníze stranou, a na ty, kteří si naopak nespoří, ale utrácí doslova hlava, nehlava. V současné době je však větší první skupina, tedy skupina šetřílků, kteří vědí, že mohou přijít nemilé časy, kdy budou potřebovat peníze stranou. Díky velké skupině těchto lidí jsme se stali druhým nejspořivějším národem Evropy, před námi už jsou jen Švédové.
Aktuální statistiky tvrdí, že sedm z deseti Čechů dává každý měsíc stranou nějaké peníze. To nás posouvá nad evropský průměr, který letos činí necelých šedesát procent. Tohoto průzkumu, který zjišťoval, jaký národ je tedy nejspořivější, se účastnilo čtyřiadvacet lidí a zhruba pětadvacet tisíc respondentů.
Obecně lze říct, že v celé velké Evropě spoří zhruba tři pětiny lidí. Jak již bylo zmíněno, nejvíce spořiví jsou Švédi, zde si spoří pravidelně tři čtvrtiny obyvatel. My jsme však v zákrytu, měsíčně si dává stranou peníze zhruba sedmdesát procent lidí.
Každý měsíc ušetříme čtyři tisíce korun
V průměru každý měsíc ušetříme zhruba čtyři tisíce korun, a to je skvělá částka. Důvodem našeho šetření bývají nejčastěji nepředvídatelné situace, takzvané nečekané výdaje. Někteří lidé spoří kvůli cestování, jiní zase proto, kdyby náhodou přišli o práci. Čtvrtina lidí spoří peníze pro své děti a pro svá vnoučata. Najdou se i ti, kteří si ukládají peníze na důchod.
Čechům se v Česku líbí
Člověka může napadnout, že když je jeden nucený šetřit, mohl by Česko opustit a zamířit za lepšími pracovními podmínkami do zahraničí. Jenže Češi netouží po zahraničí, naopak za vidinou vyššího příjmu by šlo jen osm lidí ze sta podle aktuálního průzkumu.
Podobně jako my jsou na tom také i Rakušané, i zde platí, že by se za vyšším přivýdělkem přestěhovalo do jiné země jen osm lidí ze sta.
