Pravidlo 72: za jak dlouho se peníze zdvojnásobí
Pravidlo 72 říká, že když číslo 72 vydělíte roční úrokovou sazbou v procentech, dostanete přibližný počet let, za který se peníze při složeném úročení zdvojnásobí. V článku najdete přesný vzorec, tabulku přesnosti pro sazby od 1 do 20 %, srovnání s pravidlem 70 a 69,3 a výpočet, za jak dlouho inflace sníží hodnotu peněz na polovinu.
Doba zdvojnásobení = 72 / roční sazba v %. Při 6 % ročně vychází 72 / 6 = 12 let, přesně 11,9 roku. Přesný vzorec je n = ln(2) / ln(1 + r), kde r je sazba jako desetinné číslo; pravidlo je jeho zaokrouhlená zkratka, nejpřesnější kolem 8 %.
Článek je pro každého, kdo chce bez kalkulačky odhadnout, jak rychle rostou úspory, investice nebo naopak dluh. Hodí se při čtení nabídek, kde je výnos uvedený v procentech, i při úvahách o dlouhodobých cílech, které popisují návyky vedoucí k finanční svobodě. Nejde o radu, kam peníze uložit. Dostanete výpočet, který si můžete přepočítat na vlastních číslech, a vysvětlení, kdy zkratka sedí a kdy se od skutečnosti vzdaluje.
Co je pravidlo 72 a k čemu slouží
Pravidlo 72 je rychlý odhad doby zdvojnásobení při složeném úročení, tedy když se úroky připisují k jistině a v dalším období se úročí i ony. Stačí jediné dělení: 72 vydělíte sazbou v procentech a máte počet let. Funguje oběma směry, takže z požadované doby zjistíte i potřebnou sazbu. Pro vklad, který má vydělávat 4 % ročně, vychází 72 / 4 = 18 let, než se částka zdvojnásobí.
Proč zrovna číslo 72
Číslo 72 není matematicky přesné, ale je praktické. Dá se beze zbytku vydělit čísly 1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 12, 18, 24 a 36, takže se s ním dobře počítá z hlavy. Navíc u sazeb mezi 6 a 10 %, které se při dlouhodobých odhadech objevují často, dává výsledky blízké přesnému vzorci. Přesně by se mělo počítat s číslem 69,3, jenže to platí jen pro velmi nízké sazby a spojité úročení.
Zdvojnásobení peněz výpočet obráceně: jakou sazbu potřebujete
Pravidlo se dá obrátit. Když chcete, aby se částka zdvojnásobila za určitý počet let, vydělte 72 tímto počtem. Pro zdvojnásobení za 10 let potřebujete zhruba 72 / 10 = 7,2 % ročně. Přesný výpočet je r = 2^(1/n) minus 1, což pro deset let dává 7,18 %. Při zdvojnásobení za 20 let vychází odhad 3,6 % a přesná hodnota 3,53 %, takže i tady zkratka stačí pro orientaci.
Přesný vzorec a odkud se pravidlo bere
Při ročním složeném úročení naroste vklad za n let na K × (1 + r)^n, kde K je počáteční částka a r sazba jako desetinné číslo (6 % = 0,06). Zdvojnásobení znamená, že (1 + r)^n = 2. Zlogaritmováním obou stran dostanete n × ln(1 + r) = ln(2), a tedy n = ln(2) / ln(1 + r). Přirozený logaritmus dvou je 0,6931. Tento vzorec je přesný a pracuje s ním každá finanční kalkulačka nebo tabulkový procesor přes funkci LN.
Jak z přesného vzorce vznikne zkratka
U malých sazeb platí, že ln(1 + r) je přibližně rovno r. Vzorec se tím zjednoduší na n = 0,693 / r, a když sazbu zapíšete v procentech, vyjde n = 69,3 / sazba. Odtud pochází pravidlo 69,3. Skutečný logaritmus je ale o něco menší než samotná sazba, a čím vyšší sazba, tím větší rozdíl. Skutečná doba je proto delší, než ukazuje 69,3. Vyšší čitatel 70 nebo 72 tuto odchylku u běžných sazeb vyrovnává.
Ztrojnásobení a zčtyřnásobení
Stejnou úvahou vznikají pravidla pro další násobky. Místo ln(2) se dosadí ln(3) nebo ln(4). Pro ztrojnásobení se používá pravidlo 114, pro zčtyřnásobení pravidlo 144. Při 6 % ročně tedy odhad dává 19 let pro trojnásobek a 24 let pro čtyřnásobek, přesný výpočet 18,9 a 23,8 roku. Čtyřnásobek je jen dvojí zdvojnásobení, takže ho snadno odhadnete i bez dalšího pravidla: dvakrát 12 let je 24 let.
Modelový příklad výpočtu
Modelový příklad: uložíte 200 000 Kč s pevným výnosem 6 % ročně, úroky se připisují jednou za rok a nic nevybíráte. Odhad dává 72 / 6 = 12 let. Přesný vzorec dává ln(2) / ln(1,06) = 0,6931 / 0,0583 = 11,9 roku. Kontrolní přepočet: 200 000 × 1,06^12 = 402 439 Kč. Po dvanácti letech tedy máte o něco víc než dvojnásobek, což odpovídá tomu, že přesná doba je o desetinu roku kratší než odhad.
Jak to vypadá u dluhu
Pravidlo platí i obráceně, pro dluh, ze kterého se nesplácí a úroky se připisují k jistině. Při modelové úrokové sazbě 20 % ročně se dlužná částka zdvojnásobí přibližně za 72 / 20 = 3,6 roku, přesně za 3,8 roku. To je důvod, proč se u drahých úvěrů vyplácí splácet co nejdřív; jak spočítat úsporu a případný poplatek, ukazuje návod na předčasné splacení úvěru. U vysokých sazeb navíc odhad dobu podhodnocuje.
Tabulka přesnosti pro různé sazby
Tabulka porovnává přesnou dobu zdvojnásobení při ročním úročení s odhadem podle tří pravidel. Všechny hodnoty jsou spočítané a zaokrouhlené na desetiny roku. Je z ní vidět, že pravidlo 70 sedí nejlépe u nízkých sazeb kolem 2 až 4 %, pravidlo 72 v pásmu zhruba 5 až 12 % a od 10 % výš podhodnocují dobu všechna tři. Pravidlo 69,3 dobu podhodnocuje vždy, protože vychází ze spojitého úročení, které peníze zhodnocuje rychleji než roční.
| Roční sazba | Přesně | 72 / sazba | 70 / sazba | 69,3 / sazba |
|---|---|---|---|---|
| 1 % | 69,7 | 72,0 | 70,0 | 69,3 |
| 2 % | 35,0 | 36,0 | 35,0 | 34,7 |
| 3 % | 23,4 | 24,0 | 23,3 | 23,1 |
| 4 % | 17,7 | 18,0 | 17,5 | 17,3 |
| 5 % | 14,2 | 14,4 | 14,0 | 13,9 |
| 6 % | 11,9 | 12,0 | 11,7 | 11,6 |
| 8 % | 9,0 | 9,0 | 8,8 | 8,7 |
| 10 % | 7,3 | 7,2 | 7,0 | 6,9 |
| 12 % | 6,1 | 6,0 | 5,8 | 5,8 |
| 15 % | 5,0 | 4,8 | 4,7 | 4,6 |
| 20 % | 3,8 | 3,6 | 3,5 | 3,5 |
Pravidlo 70, 69,3 a další varianty
Pravidlo 70 funguje stejně, jen dělíte sedmdesátkou. Je o něco přesnější pro nízké sazby, a proto se používá hlavně u inflace a u tempa ekonomického růstu, kde se pohybujeme v jednotkách procent. Například reálný růst, o kterém se mluví u hrubého domácího produktu, by při tempu 2 % ročně zdvojnásobil výkon ekonomiky za 35 let. Pro sazbu 3 % dává pravidlo 70 výsledek 23,3 roku, přesná hodnota je 23,4 roku.
Pravidlo 69,3 a spojité úročení
Číslo 69,3 je sto násobek přirozeného logaritmu dvou. Pro spojité úročení, kdy se úrok připisuje nepřetržitě, platí doba zdvojnásobení 69,3 / sazba přesně. Pro roční úročení dává o něco kratší dobu, než je skutečnost. Čím častěji se úročí, tím blíž je výsledek k 69,3. Při nominální sazbě 6 % ročně s měsíčním připisováním vychází přesná doba 11,58 roku, tedy mezi ročním úročením s 11,90 roku a spojitým s 11,55 roku.
Inflace: za jak dlouho se hodnota peněz sníží na polovinu
Stejné pravidlo funguje i pro inflaci. Kupní síla peněz po n letech je 1 / (1 + i)^n, kde i je průměrná roční inflace. Hodnota klesne na polovinu, když (1 + i)^n = 2, což je přesně rovnice pro zdvojnásobení. Při průměrné inflaci 3 % ročně tedy peníze ztratí polovinu kupní síly zhruba za 70 / 3 = 23,3 roku, přesně za 23,4 roku. Za stejnou dobu se zdvojnásobí cenová hladina. Proč úspory bez zhodnocení ztrácejí hodnotu a jak se tomu bránit, rozebírá přehled druhů investic.
Reálná sazba místo nominální
Když chcete vědět, za jak dlouho se zdvojnásobí skutečná kupní síla úspor, dosaďte do pravidla reálnou sazbu. Přesně se počítá jako (1 + nominální) / (1 + inflace) minus 1. Modelový příklad: výnos 6 % a inflace 3 % dávají reálnou sazbu 1,06 / 1,03 minus 1 = 2,91 %. Kupní síla se pak zdvojnásobí za 24,1 roku, ne za 12 let. Rychlý odhad 72 / (6 minus 3) = 24 let vychází téměř stejně.
Poplatky a daně snižují efektivní sazbu
Do pravidla 72 patří sazba, kterou skutečně dostanete, ne ta z reklamy. Roční poplatek za správu, daň z výnosu nebo podmínky bonusové sazby snižují efektivní výnos a s ním i tempo růstu. U doby zdvojnásobení přitom i jeden procentní bod znamená několik let. Proto má smysl nejdřív spočítat čistý výnos, jak ukazuje postup, jak porovnat spořicí účty podle čistého výnosu, a teprve ten dosadit.
Modelový příklad s poplatkem
Investice vydělává modelově 6 % ročně a správce si každý rok strhne 1,5 % z hodnoty majetku. Čistá sazba je 1,06 × 0,985 minus 1 = 4,41 %. Přesná doba zdvojnásobení tak vzroste z 11,9 na 16,1 roku. Rychlý odhad přes rozdíl sazeb 72 / 4,5 = 16 let vychází prakticky stejně. Poplatek, který vypadá jako drobnost, tedy prodlouží čekání na dvojnásobek o více než čtyři roky.
Modelový příklad s daní z výnosu
Pokud se z výnosu každý rok odvádí daň, dosaďte sazbu po zdanění. Modelově: hrubý výnos 6 % a daň 15 % z výnosu dávají čistou sazbu 6 × 0,85 = 5,1 %. Odhad pak dává 72 / 5,1 = 14,1 roku, přesný výpočet 13,9 roku, místo 11,9 roku bez daně. U spořicích účtů, kde se daň srazí z každého připsaného úroku, počítejte vždy s čistou sazbou, jinak vám odhad vyjde optimisticky.
Jak použít pravidlo 72 krok za krokem
- Zjistěte roční sazbu: u úspor efektivní roční výnos, u dluhu roční úrokovou sazbu, u inflace průměrnou roční míru.
- Odečtěte roční poplatky a daň z výnosu, abyste dostali čistou sazbu.
- Chcete-li znát reálný růst, odečtěte očekávanou inflaci nebo použijte vzorec (1 + r) / (1 + i) minus 1.
- Vydělte 72 čistou sazbou v procentech; pro sazby do 4 % raději použijte 70.
- Pro sazby nad 12 % nebo pro přesný plán přepočítejte výsledek vzorcem ln(2) / ln(1 + r).
- Pro trojnásobek dělte číslem 114, pro čtyřnásobek číslem 144.
Pravidlo 72 se hodí jen tam, kde peníze nesou průběžný výnos. U aktiv bez úroku, jako je investiční zlato, rozhoduje jen změna ceny a rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou.
Pravidlo 72 se hodí i k odhadu růstu zisku firmy: při růstu 10 % ročně se zisk zdvojnásobí asi za 7 let. Jak takový růst promítnout do ocenění akcie, vysvětluje článek o P/E ratio a ukazatel PEG.
Pravidlo 72 se dá použít i na jiné rostoucí veličiny než úspory, například na zisk na akcii (EPS): když roste o 8 % ročně, zdvojnásobí se zhruba za devět let.
Časté otázky
Jak funguje pravidlo 72 při výpočtu zdvojnásobení peněz?
Číslo 72 vydělíte roční sazbou v procentech a výsledek je přibližný počet let, za který se peníze při složeném úročení zdvojnásobí. Při 8 % ročně to je 9 let. Výpočet nezávisí na výši vkladu, jen na sazbě.
Za jak dlouho se zdvojnásobí peníze při úroku 5 %?
Podle pravidla 72 za 14,4 roku, podle přesného vzorce ln(2) / ln(1,05) za 14,2 roku. Platí to za předpokladu, že se úroky připisují k jistině a nic nevybíráte. Pokud z výnosu odchází daň nebo poplatek, dosaďte nižší čistou sazbu a doba se prodlouží.
Jaký je rozdíl mezi pravidlem 72 a pravidlem 70?
Obě dávají odhad doby zdvojnásobení, liší se jen čitatelem. Pravidlo 70 je přesnější u nízkých sazeb kolem 2 až 4 %, proto se používá u inflace a ekonomického růstu. Dělení číslem 72 lépe sedí v pásmu 5 až 12 % a snáz se s ním počítá z hlavy, protože má víc dělitelů.
Jak spočítat, za jak dlouho inflace sníží hodnotu peněz na polovinu?
Vydělte 70 nebo 72 průměrnou roční inflací v procentech. Při inflaci 4 % ztratí peníze polovinu kupní síly zhruba za 17,5 až 18 let, přesně za 17,7 roku. Za stejnou dobu se cenová hladina zdvojnásobí.
Platí pravidlo 72 i pro měsíční úročení?
Ano, jen výsledek vyjde o něco kratší, protože častější připisování úroků zrychluje růst. Při nominální sazbě 6 % s měsíčním úročením se peníze zdvojnásobí za 11,6 roku místo 11,9 roku při ročním. Přesnější je v tom případě dosadit efektivní roční sazbu.
Jakou sazbu potřebuji, aby se peníze zdvojnásobily za 10 let?
Vydělte 72 deseti a dostanete přibližně 7,2 % ročně. Přesný výpočet 2^(1/10) minus 1 dává 7,18 %. Jde o čistou sazbu po poplatcích a daních, hrubý výnos tedy musí být vyšší.
Další praktické výpočty najdete v rubrice Finance.
